Tak vás zase zdravím a hned začnu. Poslední výjezd na Techniku se povedl nad očekávání, ale zase pěkně postupně. V úterý jsem byl nějaký nemocný a tak jsem věděl, že vlakem to nebude ono, naštěstí liptálská jednotka jela autem, tak jsem se k ní připojil. Hodně sněžilo, tak jsme odjezd posunuli na druhou hodinou z vizovického náměstí (AHOJ BOIXI). Cesta probíhala úplně v pohodě. Po cestě mi došlo několik sms, napsal třeba Dan Vaněk, jak jedeme, jaká je cesta, kolik nás tam bude a že ještě nevyjeli. Odpověděl jsem mu, že nás tam bude asi třicet. Nějak po čtvrté hodině jsme dorazili na Techniku. Hned jsme vyrazili s Tomajkem k ledu. Majklos psal něco o garáži, ale stadionek to byl spíše útulný a měl dokonce dvě ledové plochy. Ani ta pověstná zima tam nebyla, když si vzpomenu na Karlovy Vary, tak mám omrzliny ještě teď.

K zápasu zase jen krátce, první dvě třetiny to byl takový poklidný hokej, hlavně v první třetině snad žádná šance nebyla. Ve druhé třetině se začaly dít věci. Na led vjela naše veteránská lajna (Štraub-Mikeš-Tesil) a někdo začal křičet, Pepo zavěs, Pepo zavěs. Mikeš se začal smát a po přihrávce Pepy Štrauba zavěsil „bohužel“ Pavel (Rajnoha). No ale to nebylo vše, čím se Pepa Mikeš zapsal do dějin zápasu. Nejvíce zábavné bylo, když utekl z trestné lavice: Uteče, uteče Pepa Mikeš uteče. Chudák časoměřič ho lákal zpět. Třetí třetina byla už exhibice Vsetína, po páté brance začal oblíbený Boixův pokřik: Deset, deset. Je moc hezké, že jsme dali tolik branek, ale možná by stálo za to, aby je hráči trošku oslavili s námi. Tak jak to udělal Hašoun, jenž přijel pod náš kotel v dřepu. K fandění jen málo, bylo nás tam hodně (cca 70 lidí) a fandila nás tak polovina, což je škoda. Velkou pochvalu zaslouží Boix, že když nejedl párek, tak to dobře hecoval. Další výjezd je ve středu k Drakům, tak se přihlašujte, ať máme plný bus. V závěru ještě poklona sudímu za to, že nepodlehl filmování domácích a zápas zvládl velice solidně, jaký rozdíl proti zápasu ve Valmezu. Tak se mějte a fanděte i mládeži

-sui-