Zdravím vás sportovní přátelé, Marku a ostatní fandové hokeje na Vsetíně či v Prostějově. Tentokrát jsme zažili jeden z nejzábavnějších výjezdu, který začal být zábavný až ve Valmezu, kdy přistoupil MAREK. Sedl si do zadní části autobusu a to byla jeho osudová chyba. Hned se stal oblíbencem silného tria, Boix, Alexej a já. Ve které větě nebylo slovo Marek, ta jako kdyby neexistovala.

 Kdo něco nevěděl, mohl se Marka zeptat a ten mu to sdělil, či mu nějak jinak poradil. Škoda, že takových Marků není víc. Cesta probíhala ve zvláštním režimu, řidič řekl jasně, všichni se vyčůrejte, nebudu zastavovat. Nakonec se udělaly dvě menší přestávky a tak cesta vesele ubíhala.

Do jestřábího města jsme dorazili s předstihem, tak jsme mohli v klidu nakoupit lístky, slečna už nás znala, tak se jen hezky usmála (asi na Kostiče) a zeptala se, kolik jich budeme chtít dneska – 45. A teď ta nejhorší věc, na lístku byl uveden zápas Prostějov – Vepřov, no fůůůj. Rozlítilo to hlavně Marka, ale nakonec na hokej s námi šel. Vyrazili jsme do sektoru, někdo si koupil klobásku, prý byla levná a dobrá. Stadion mi připadal nějaký málo zaplněný, na stání lidi byli, ale skoro nikdo neseděl. Šel jsem pozdravit kouče a říct Vaňousovi (dal dvě branky), jak má hrát. K zápasu jen krátce, to co s námi dělal pan rozhodčí, to se vidí málokdy, on nás snad vylučoval i za křivý úsměv. Bránili jsme ovšem dobře a opět čaroval Plšek.

První branku dal novodobý vsetínský Robin „Marek“ Hood Knebl. Toho si v poslední době najde puk všude. Původně měl naplánováno skončit po střele Podešvy v brance rovnou, ale pak si řekl, odrazím se k Markovi od tyčky a ten natáhne svou gólovou sérii. Potom jsme dostali branku. Následovalo asi osmdesáté vyloučeni, ujel Vaněk a dal branku a to je součástí takové tipovací soutěže, úplně stejný gól už letos dal, kdo ví, proti komu to bylo?? Najde se někdo takový??

V první třetině bylo fandění takové rozpačité, ve druhé se to zlepšilo a ve třetí to zase bylo špatné. Minulý zápas u nich to bylo o mnoho lepší. Zase jsme si ale napravili dojem vydatným máváním vlajkami a všelijakým poskakováním, což měl na starost zejména Boix. Pak mi vynadal Plha, ať nemyslím na Slávii a začnu fandit. Stál jsem vedle Tomajka a trošku jsme se smáli, jakou má bubeník zase formu. Hokej to byl spíše exhibiční a místy byl výkon Prostějova až trapný. Jediný, kdo tomu dodal náboj, nebyl výjimečně Marek, ale opravdu tragicky pískající sudí. Naše góly padly snad všechny stejně, kousek od branky Prostějova jsme si nahráli a bum. Skončilo to nakonec vysoko 3:7. Po zápase jsme vylezli na plexisklo a pozdravili se s hráči, byla vlna i vytleskávání, což mě potěšilo. Ještě během zápasu jsme několikrát přáli Vaňkovi k narozkám a vlastně i Zvonečkovi, který je vydatně slavil cestou tam i zpět. 

Cesta byla velice úsměvná, hlavně nás bavil Alexej. Trošku napitý málem inkasoval úder od Kostičova kamaráda, kterého nazval jeho sluhou. Myslel to žertem, což dotyčný nepochopil, tak se do toho musel zapojit sám Kostič, jehož se hned Alexej zeptal, jestli je to jeho sluha či ne. To už jsme s Boixem nevydrželi a začali se smát. Naštěstí vše dopadlo dobře a Alexej žádný úder neinkasoval. Ve zbytku cesty se zpívalo a fandilo. Zastávka u benzínky proběhla taky v naprostém klidu. Dojeli jsme na Lapač poprvé v historii dřív než hráči. Víťa mi půjčil klíče od kumbálu a já šel s liptálskou jednotkou schovat vlajky. Vracím klíče Víťovi a ten se mě ptal, kde sem je našel, že je hledal, i ten starý sklerotik :-D.

Příští výjezd nás čeká do města hokeji zaslíbeného, místní nás jistě přivítají s otevřenou náručí a písni na rtech. Tak se všichni hecujte a přijďte podpořit v pátek dorost a v sobotu junky. Jebat Zubra a velebit Marka.

-sui- foto: Marek Dibelka