Sraz byl o půl čtvrté ve Snacku. S Boixem jsme byli domluvení, že si zajdeme ještě vsadit na naší výhru, ale sázkovka zklamala, nevypsala kursy, jediné co tam bylo, byl Kostič :-D. Ve Snacku jsme byli necelou hoďku před odjezdem a ještě skoro nikdo tam nebyl. Za chvíli došel Koletka a spol., byl rád, že se odjíždí až o půl čtvrté, chtěl vidět aspoň kousek Hvězdné brány. Před půl dojel autobus, který byl zase celkem luxusní, vlastně jsme ho měli lepší než naše hokejky. Nástup proběhl v pohodě, zkušenější výjezdníci si sedli dozadu a mládí vpřed.

Ve Valu nastoupil zbytek výpravy a tak se autobus skoro celý zaplnil. Pak bylo několik tradičních koleček slivovice i jiných alkoholických nápojů. Následně začal chodit po busu paparazzi Balsoj a začal vše fotit. Cesta proběhla celkem normálně a za nedlouho nás vítal prostějovský stánek. Šli jsme s Kostičem (Víťa vybral ty nejschopnější) koupit lístky. Když jsem řekl slečně, že chci 44 lístků, tak mi nevěřila, chudák si myslela, že si z ní děláme srandu. Musel jsem ji přesvědčit, že si fakt srandu neděláme, nakonec nám lístky prodala. Kostič je pak rozdal mezi ostání a mohli jsme zamířit k nám do sektoru.

Stadion je celkem pěkný, ale to je v porovnání s Lapačem skoro každý. Náš sektor se solidně zaplnil, Taťka Víťa napočítal 68 lidí. Rozvěsili jsme vlajku a zápas mohl začít. K zápasu jen krátce, hráli jsme fakt moc dobře, celý zápas jsme byli lepší a většinu svých šancí jsme dokázali využít. Během zápasu jsme byli hodně slyšet, i místní hlasatel několikrát „hlásil, že si připadá jak na Lapači, inu my jsme doma všude. Rozeřvávání si vzal na starost Boix a šlo mu to velice dobře. Pak se přidal Rosťa a jeho skopičiny a nechybělo skoro nic. Jen mě teda naštval jeden z našich, který naprosto zbytečně hodil na led kelímek s pivem, nejsme přece ve Zlíně, abychom něco házeli na led, naštěstí to byl jediný incident. Jestřábí fandové byli v pohodě, máme totiž podobný zájem – lásku k Přerovu.

Když se blížil konec zápasu, tak jsem zašel k ledu za Plhou, a společně jsme vylezli na mantinel, abychom mohli klukům náležitě poděkovat. Nejsem moc na takové lezení, ale tentokrát byla nějaká euforie. Tak jsem si plácl s Poděsem, Erikem a poplácal Vašíka Klabačku po helmě. Myslím, že si to užili i kluci, jen se nemuseli smát mé čepičce, to by mohlo Janqu mrzet :-D. Ještě před zápasem jsem se s Alexejem domluvil, že natočíme nějaký rozhovor na kameru. Vybrali jsme si Vaňouse, který nás pobavil hned, jak přišel, „Vy jste ze Vsetína?“ (moc dobře nás znal) Natočili jsme pár záběrů, prohodili pár slov s koučem, vyslechli nějaký sprostý pokřik z naší kabiny a mohli vyrazit směr domov. No vlastně nemohli, Koletka se někde zapomněl.

Ke zpáteční cestě jen krátce. CFC nekradééé, CFC nekradééé, Taťka Víťa má narozeninýýýý, Zvoneček nezvoní apod. Jinak se nic zvláštního nestalo, jen Boix asi osmdesátkrát ztratil a zase našel propisku. Speciální poděkování patří Víťovi, že výjezdy společně s Alexejem pořádají, Rosťovi a Boixovi za rozeřvávání, Balsoji za fotky, Flašarovi za to, že mě nezmlátil a řidičovi, že nás dovezl v pořádku domů. A taky Janqce, že mě hodili na rodnou hroudu. V neděli se hecujte na Lapač a ve středu na Orlovou. Vsetín forever a jebat Zubra.